Je pivo zdravé?
Mluvit o zdravotním přínosu pití piva v České republice nejvíc připomíná klasické nošení dříví do lesa. S téměř 160 spotřebovanými litry na osobu je naše země první v konzumaci piva.
Zdraví prospěšné látky v pivu
Samozřejmě je to jako se vším a i pivo umí být dobrý sluha a zlý pán. Dneska bych se rád zaměřil spíš na tu první část jeho funkce. Pivo totiž nabízí široké množství zdraví prospěšných látek, jako jsou například vitamíny, stopové prvky, amino kyseliny a proteiny. Významnou součást piva tvoří také antioxidanty.
Toto vše může vést k závěru, že občasní konzumenti piva pijí vlastně opravdu na své zdraví a že pivo je takový tekutý chléb. Přeneseně můžeme hovořit i o tom, že pivo (jako zdroj významných a zdravých látek) může být i součástí diety.
Nutriční hotnotu piva při takovéto dietě lze vyjádřit obsahem volných aminokyselin. Tato skupina látek také přispívá k chuťové a senzorické kvalitě piva a může tedy sloužit jako významný ukazatel kvality a zrání piva samotného.
Stanovení volných aminokyselin v pivu
Metodou volby pro stanovení volných aminokyselin je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Bohužel tyto látky neobsahují přírodní chromofor nebo fluorofor (nelze je přímo analyzovat pomocí fotometrických detektorů) a je proto nutné tyto funkční skupiny do stanovovaných látek zavést chemickou modifikací, tzv. derivatizací.
Analytičtí chemici z VŠCHT v Praze využili kombinaci HPLC s derivatizací a analyzovali obsah volných aminokyselin v 26 českých pivech z různých pivovarů a srovnali tyto hodnoty s hodnotami v devíti zahraničních pivech z Nizozemí, Belgie, Irska, Německa a Austrálie.
Hladiny aminokyselin v pivu
Všechna piva obsahovala relativně vysoké hodnoty volných aminokyselin (řádově stovky miligramů na litr), i když hodnoty v českých pivech byly vyšší než v těch zahraničních. Nejvýše zastoupenou aminokyselinou ve všech pivech je prolin. Rozdíly v zastoupení jednotlivých aminokyselin v českých pivech lze přičíst rozdílům v použitých mladinách.
Děvět ze stanovovaných aminokyselin se vyskytovalo výrzně více v českých než v zahraničních pivech. Je tedy možné jim přičítat charakteristické chuťové a senzorické vlastnosti českých piv. Jde o hořké aminokyseliny izoleucin, leucin, lysin, fenylalanin a histidin, hořkosladký valin a prolin a ani sladké ani slané kyseliny glutamová a asparágová .
Statistická analýza
Na základě vícerozměrné statistické analýzy bylo zjištěno, že hlavním faktorem (vysvětlujícím až téměř 45 % rozdílů) byl region výroby piva. Na tomto faktoru se nejvíce podepisují použité suroviny a technologie.
Faktorová analýza potvrdila vzájemnou podobnost českých piv a jejich celkovou rozdílnost s pivy zahraničními. Většina českých piv tvořila jednu skupinu, stejně tak i polovina piv zahraničních. Třetí skupina byla tvořena Hlavní skupinu piv tvořila čeká piva, druhou skupinu zahraniční piva a třetí skupina byla tvořena jak českými, tak i zahraničními pivy. Zahraniční piva ve třetí skupině patří mezi tzv. speciální piva s vysokým obsahem aminokyselin. Více se tak blíží českým pivům.
Výsledky potvrdily vhodnost použití kapalinové chromatografie k analýze piv, stejně tak jako rozdíly mezi českými a zahraničními pivy.
Nejen na základě těchto výsledků je tedy možné říct, že (hlavně české) pivo je zdravé a jako k takovému by k němu mělo být přistupováno.
